Mezi nejčastější onemocnění srdce patří ischemická choroba srdeční, která postihuje koronární – věnčité tepny. Podkladem tohoto onemocnění je ateroskleróza, při níž dochází k ukládání tuků, cholesterolu a vápníku do cévní stěny. Vzniká tak plát, který následně cévy zužuje. „Vážným a někdy i smrtelným projevem ischemické choroby srdeční je akutní infarkt myokardu, který ročně prodělá 9 tisíc lidí a až 3 % na něj zemře. Dalším, poměrně častým onemocněním srdce jsou různé arytmie. Nejčastěji se setkáváme s fibrilací síní, jejíž výskyt s věkem v populaci stoupá,“ uvádí MUDr. Mgr. Romana Zajacová, zástupkyně primáře interního oddělení Rehabilitační nemocnice Beroun a upozorňuje, že závažným následkem neléčené fibrilace síní může být cévní mozková příhoda: „Což je také onemocnění, které může být potenciálně smrtelné nebo může mít více či méně závažné trvalé následky. S věkem také v populaci stoupá výskyt srdečního selhání. Jedná se o onemocnění, kdy srdce selhává jako pumpa a může se projevit jako akutní nebo chronické.“
Kardiologové v berounské nemocnici se setkávají také s chorobami chlopní, s onemocněním srdečního svalu, tzv. myokarditidami. Ty mohou mít řadu příčin, jejichž diagnostika není často jednoduchá a důsledkem může být také srdeční selhání nebo závažnější arytmie. V neposlední řadě řeší u dospělých pacientů srdeční vady, které se nemusely odhalit v dětství, např. defekt síňové přepážky.
„Ráda bych se zmínila i o arteriální hypertenzi, kterou také řadíme k nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním. Včas neléčená hypertenze může potenciálně vyústit v akutní infarkt myokardu, akutní cévní mozkovou příhodu či srdeční selhání,“ doplňuje Romana Zajacová.
Nepodceňujme příznaky
Typickým příznakem onemocnění srdce je tupá tlaková bolest za hrudní kostí, která většinou trvá několik minut. Může, ale nemusí vystřelovat do krku, do čelisti, do levé paže, ale i do oblasti žaludku nebo zad. Dále je to dušnost – námahová i klidová a palpitace – pocit nepravidelného tepu. Srdeční onemocnění se může projevit také pocitem slabosti nebo až kolapsem. Pokud na sobě pozorujeme tyto zdravotní potíže, měli bychom vyhledat lékaře.
Prevence je zásadní
Abychom srdečním onemocněním předcházeli, je důležité věnovat se prevenci a dodržovat zásady zdravého životního stylu. „Považuji za důležité naučit se zacházet s vlastním zdravím již od mládí. Tento úkol je částečně na rodičích, částečně na školách, na dětských praktických lékařích a také na sdělovacích prostředcích. Měli bychom se naučit, jak naše tělo funguje, jak se správně stravovat, dostatečně se pohybovat, jak zvládat stres a jak se vyvarovat závislostem na kouření, alkoholu, drogách,“ vysvětluje lékařka Zajacová.
V berounské nemocnici řeší problém komplexně
V ambulancích berounské nemocnice poskytují lékaři pacientům komplexní diagnostickou a léčebnou péči dle současných doporučení s využitím možnosti spolupracovat se superkonziliárními pracovišti. Kromě pravidelných kontrol, kdy pacientům dle aktuálního stavu upravují léky a indikují potřebná vyšetření, se odborníci snaží ovlivňovat právě zmíněné rizikové faktory v rámci tzv. sekundární prevence. „Intenzivně rozvíjíme Program kardiovaskulární rehabilitace, do nějž jsou zapojeni lékaři z našich ambulancí, ale i nutriční terapeutky, rehabilitační lékaři, fyzioterapeuti a psychologové. Snažíme se pacienty podporovat v aktivním a zdravém životním stylu. Mají možnost pak pravidelně docházet do nutričních ambulancí, kde jim terapeutky pomohou s jídelníčky,“ uzavírá Romana Zajacová.
Pacienti mají možnost docházet k psychologům na individuální a nově i skupinové terapie (ve spolupráci s nutričními terapeutkami) a samozřejmě i do nemocničního fitness centra, kde pod dohledem fyzioterapeutů trénují a učí se, jak zvýšit pohybovou aktivitu. Efektivně tak ovlivňují svůj metabolismus, redukují přebytečná kila, trénují srdce, a tím zvyšují svou zdatnost. Je prokázáno, že aktivní lidé mají o 30 – 40 % nižší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
