Přesná diagnostika je zásadní
Program péče o pacienty s Parkinsonovou nemocí je navržen tak, aby obsáhl co nejvíce aspektů onemocnění
a zajišťoval individuální přístup ke každému pacientovi. Zapojují se do něj odborníci z řad lékařů, fyzioterapeutů, logopedů, ergoterapeutů, psychologů a nutričních terapeutů. Prvním kontaktem pro pacienta s Parkinsonovou nemocí bývá v berounské nemocnici rehabilitační lékařka a vedoucí rehabilitačního týmu MUDr. Vlasta Bernášková: „Pacient se ke mně do ordinace dostává nejčastěji na základě doporučení svého ošetřujícího neurologa. V takovém případě již přichází cíleně za rehabilitací. Někdy odhalíme parkinsonský syndrom s následnou diagnosou Parkinsonovy choroby v rámci lůžkové péče, kde je pacient hospitalizován a rehabilitován původně s jinou diagnosou. Často je totiž hlavním problémem těchto pacientů bolest, se kterou neúspěšně obchází různé specialisty. A opravdu se stává, že až zde, během delšího pobytu pomyslíme na tuto diagnosu a na základě konkrétního vyšetření ji potvrdíme a nastavíme příslušnou počáteční terapii,“ popisuje první kontakt s parkinsoniky lékařka.
Plíživé první příznaky a pomalé rozvíjení nemoci
Ve své praxi pozoruje jak lehké, tak i těžší případy a podle jejích slov se nejedná vždy o starší pacienty, ale právě naopak. Nejsou výjimkou i pacienti pod 40 let. Dříve zažitá představa staršího, shrbeného a třesoucího se pacienta již neplatí a rozhodně by ani neměla být pravidlem při stanovování diagnosy. Příznaky této nemoci jsou velmi plíživé a nespecifické. Může se jednat o poruchu spánku, velké procento parkinsoniků je léčeno ve spánkových laboratořích, dále to jsou změny nálady, zejména deprese, poruchy zažívání, nespecifická bolest nebo ztráta čichu. Nemoc se může rozvíjet pomalu, nejčastěji to trvá 5 až 7 let. Běžná forma Parkinsonovy nemoci pak propuká mezi 50. a 60. rokem věku. „Teoreticky to tedy znamená, že máme poměrně dlouhou dobu, kdy můžeme zpomalit rozvoj onemocnění, předejít tak rychlému vzniku pozdních příznaků a eliminovat počet pacientů, kteří se dostanou do pozdního stádia onemocnění. Samozřejmě to není dogma, kromě jiného záleží i na původu vzniku onemocnění. I tak je to ale jeden z našich cílů,“ říká doktorka Bernášková. A právě původ vzniku této choroby je stále nejasný. Může jít i o multifaktoriální etiologii, kdy zásadní roli hraje genetická zátěž, ale také znečištění životního prostředí, zejména se do popředí dostává možná kontaminace půdy pesticidy.
Rehabilitační program je maximálně přizpůsoben potřebám pacienta
V samotném rehabilitačním programu je každý pacient sledován multidisciplinárním týmem a program se přizpůsobuje potřebám pacienta. Často s pacienty do programu vstupuje také další člen rodiny či jiná pečující osoba a dle závažnosti onemocnění a dalších okolností, jako například možnost dojíždění, nastavují odborníci ambulantní terapii nebo terapii za hospitalizace. „Jak již bylo řečeno, s pacientem pracuje tým složený z lékařů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů, klinický psycholog, logoped a nutriční specialista. To vše má u nás pacient na jednom místě, nemusí docházet nikam externě a v tom bych řekla, že je obrovská výhoda našeho centra. Náš tým také samozřejmě spolupracuje s ošetřujícím neurologem, zejména co se týče nastavení medikace, která v úspěšné léčbě jde ruku v ruce s rehabilitací,“ upozorňuje Vlasta Bernášková.
Klíčovou roli hraje cvičení a aerobně-posilovací trénink
A právě rehabilitace a cvičení je zde na prvním místě, protože pomáhá neuroprotekci buněk, které nemoc ještě nepostihla, a tím – společně se správně nastavenou medikací – udržuje pacienta v uspokojivém stavu. Jak vysvětluje fyzioterapeut berounské nemocnice, který se na parkinsoniky specializuje Bc. Janis Lukáš, Cert. MDT.: „S ergoterapeuty a fyzioterapeuty se zaměřujeme jak na individuální potřeby, tak rovněž pracujeme i ve skupinkách. Důraz klademe na podporu soběstačnosti v každodenních činnostech, zlepšení mobility a prevenci pádů. Pokud to zdravotní stav pacienta umožní, zapojujeme ho v rámci skupinové fyzioterapie do aerobně-posilovacího kruhového tréninku v individuálně nastavené maximální zátěži. Individuální fyzioterapie se pak zaměřuje hlavně na chůzi, stabilitu a v pokročile fázi nemoci i na transfery. Klademe důraz na nácvik jednotlivých fází kroku a postupné prodlužování kroku, zvedání kolen a souhyb horních končetin při chůzi. V případě potřeby také na výběr vhodných strategií pro odbourání freezingu (zamrznutí). V některých případech je možné využítí rytmických prvků např. hudby či rytmického hlasového projevu. Často řešené téma jsou také zatuhnutí a bolesti zad a kloubů, které významně omezují kvalitu života pacienta.“
Ergoterapie a kognitivní rehabilitace pomocí softwarových programů
Velký význam v rehabilitaci pacientů s Parkinsonovou nemocí má také skupinová nebo individuální ergoterapie, která se věnuje tréninku jemné motoriky a grafomotoriky. Individuální ergoterapie se pak kromě nácviku všedních denních činností a podpory mobility může soustředit na trénink kognitivních funkcí, a to i za možnosti využití počítačové kognitivní rehabilitace. Ergoterapeut pak také v neposlední řadě poskytuje poradenství při výběru vhodných kompenzačních pomůcek. „V rámci programu u nás v rehabilitačním centru může pacient využít také např. vodoléčbu, elektroléčbu a další procedury z nabídky nemocnice. Aby byla terapie co nejefektivnější, je potřeba pohybovou aktivitu provádět pravidelně a stále. Znamená to tedy, že pacienti jsou v rámci terapií vedeni k tomu, aby pokračovali ve cvičení i v domácím prostředí,“ zmiňuje důležitost pravidelného tréninku ergoterapeutka berounské nemocnice Bc. Patricie Burajová.
Nedílnou součástí rehabilitace je logopedie
Další nezastupitelné místo v péči o pacienty s Parkinsonovou nemocí má logopedie. „Přibližně 75–90 % pacientů s Parkinsonovou nemocí se během progrese onemocnění potýká s poruchami řeči a hlasu (dysartrií), které se projevují monotónností, sníženou hlasitostí, zhoršenou artikulací a změnami v tempu řeči. Dalším častým problémem bývá dysfagie (porucha polykání), která zvyšuje riziko aspirace (vdechnutí např. stravy) a následných komplikací,“ vysvětluje klinická logopedka rehabilitačního centra berounské nemocnice Mgr. Kateřina Lísalová. Správně vedená dechová, hlasová a artikulační terapie, spolu s cílenou rehabilitací polykání, může výrazně zlepšit kvalitu života pacientů, podpořit jejich komunikační schopnosti a snížit zdravotní rizika spojená s dysfagií. Individuální i skupinový přístup přináší komplexní podporu a umožňuje pacientům efektivně zvládat každodenní komunikační výzvy. Pravidelná logopedická intervence a aktivní zapojení pacienta jsou klíčem k úspěchu v léčbě řečových a polykacích poruch u Parkinsonovy nemoci.
Nezastupitelná je také psychologická pomoc
Nezřídka se pacienti této diagnózy zaleknou, především pokud jde o mladé a aktivní lidi. V tu chvíli nastupuje komplexní psychologická pomoc, která podpoří pacienta nejenom v době hospitalizace, ale i v ambulantních podmínkách. „Pacientům můžeme poskytnout krizovou intervenci sloužící ke stabilizaci psychického stavu, psychoterapeutickou podporu zahrnující témata související s různými aspekty nemoci, nácvik relaxačních technik a strategií pro zmírnění stresu. Pacienti mají často strach, že například ztratí práci, v této souvislosti mohou zažívat zvýšený stres, úzkost a depresi. U starších lidí se zase setkáváme s tím, že se bojí ztráty sociálních kontaktů a vazeb. Postupující Parkinsonova nemoc se může projevovat i zhoršenou kvalitou paměti, myšlení, pozornosti. V takovém případě je možné v rámci psychologické péče provést specializované neuropsychologické vyšetření a individuálně nastavit vhodnou formu kognitivního tréninku mozku,“ doplňuje psycholožka PhDr. Vladimíra Plzáková a dodává, že psychologickou pomoc program nabízí také rodinným příslušníkům a pečujícím osobám, které tato diagnóza také velice zasahuje.
Jsou to velcí bojovníci
I přes těžkost této choroby a její postupné zhoršování jsou podle doktorky Vlasty Bernáškové tito pacienti mimořádní bojovníci. „Je skoro neuvěřitelné, jak jsou tito pacienti silní a vděční. Nelitují se, naopak se velmi snaží a v léčbě maximálně spolupracují. Patří jim za to velký obdiv,“ dodává lékařka.
Odpoledne věnované tématu Parkinsonovy nemoci
Komplexní péče o pacienty s Parkinsonovou nemocí, to je název akce, která se uskuteční 10. dubna od 14 hodin v prostorách Multifunkčního sálu Rehabilitační nemocnice Beroun. Přednáškové bloky představí nemoc jako takovou, kazuistiku pacienta s Parkinsonovou nemocí, roli lékaře, fyzioterapeuta, logopeda, ergoterapeuta, psychologa a nutričního terapeuta. Akce je určena jak pro odbornou veřejnost, tak pro pacienty a všechny, které toto téma zajímá.
Podrobnosti o akci naleznete zde.
Multidisciplinární tým rehabilitačního programu pro parkinsoniky v Rehabilitační nemocnici Beroun:
- MUDr. Vlasta Bernášková, vedoucí týmu, rehabilitační lékařka
- Bc. Janis Lukáš, Cert. MDT., Bc. Jiřina Fröhlichová, Cert. MDT, fyzioterapeuti
- Bc. Patricie Burajová, ergoterapeutka
- Mgr. Kateřina Lísalová, logopedka
- PhDr. Vadimíra Plzáková, klinická psycholožka
- Emma Dobešová, DiS., nutriční specialista
