Albertina Farská, rozená Lang, se narodila ve Vídni 5. června 1921 v rodině židovského obchodníka. Paní Albertina považuje vídeňské období svého života za velmi šťastné až do té chvíle, kdy Rakousko bylo násilně připojeno k hitlerovskému Německu. Po vyvolané hysterii antisemitismu její rodina utekla do Prahy, kde plánovali emigraci do Anglie. Tam ovšem stihl odjet jen otec, matka s Albertinou a její sestrou byly odvezeny do Terezína. V terezínském ghettu se Albertina Lang vdala za Josefa Frankenbusche. Zatímco její manžel nejprve zůstal v ghettu, Albertina s matkou a sestrou byly přiřazeny do transportu do Osvětimi. V plynových komorách zahynuly matka i sestra. Po válce si manželé změnili příjmení na Farské, protože v poválečné republice stále cítili hrozbu násilného antisemitismu. Brzy se jim narodili dva synové a oni se soustředili na soukromý život v ústraní.
„Přežila jsem koncentrák a pochod smrti a často se sama sebe ptám, proč jsem ještě tady, kde beru tu sílu,“ vypráví nám v jejím nemocničním pokoji paní Albertina. Den předtím ji navštívil vnuk Lukáš, gynekolog, který s rodinou žije v Německu. „Velmi se podivoval nad úrovní této nemocnice. Pochvaloval krásné prostředí a organizaci lékařské péče,“ sděluje paní Albertina MUDr. Mileně Kolářové, zástupkyni primáře Rehabilitačního centra. „Jsem tu na rehabilitaci po zlomení krčku. Už začínám zkoušet chůzi pomocí berlí po chodbách nebo v parku. Všichni se ke mně chovají hezky a jsou velmi pozorní. Zvlášť pak musím poděkovat paní MUDr. Chrise Tavandžisové, která se o mě stará jako o vlastní mámu,“ dodává paní Albertina, která za týden bude v RN Beroun oslavovat své 97. narozeniny.
